Perský záliv těží z růstu cen energií. Tomu, aby arabské země vykompenzovaly stažení ruské ropy z mezinárodních trhů, ale stojí v cestě překážky.
Přestože se svět snaží o diverzifikaci energetických zdrojů, uhlovodíky představují stále hlavní zdroj příjmů zemí Perského zálivu. Produkce uhlovodíků například představuje přibližně 30 % HDP Spojených arabských emirátů, 40 % Kataru a Saúdské Arábie, 20 % v Bahrajnu a 45 % v Kuvajtu a Ománu. Vyšší ceny ropy by tak měly umožnit těmto zemím zvýšit výdaje a investice v rámci veřejného sektoru v celém regionu.
„Přesto v současné situaci, kdy se zejména Evropa snaží odpoutat od ruských energetických zdrojů, je stále nepravděpodobné, že by je dokázaly vykrýt země Perského zálivu. Důvodem jsou jejich dlouhodobé kontrakty s jinými regiony,“ upozorňuje na základě analýzy Coface generální ředitel Coface pro Slovenskou republiku a Česko Ján Čarný. Nadnárodní společnost je globálním lídrem v pojištění pohledávek firem a manažování jejich kreditního rizika.
Vyšší ceny energií podpoří v zemích Perského zálivu i nálady v soukromém sektoru, což pomůže zvýšit investice do neropných aktivit. Údaje PMI naznačují, že růst produkce zůstává silný ve Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii. \“Obě země nadále soutěží o přilákání přímých zahraničních investic potřebných k diverzifikaci jejich ekonomik,\“ poznamenává Ján Čarný. Očekává se, že rostoucí příjmy z uhlovodíků podpoří i příspěvek čistého vývozu k růstu HDP, zejména v Kuvajtu a Kataru, kde uhlovodíky tvoří přibližně 90 % celkového vývozu, jakož i v Saúdské Arábii (70 %) a Ománu (65 %).
